Nad rámec definic: Složitost kategorizace buněčné terapie
Od svého vzniku v 19. století1 prošla buněčná terapie pozoruhodným vývojem, který se stává stále složitějším a stírá hranice mezi terapeutickými modalitami. Pokročilé terapie, jako je imunoterapie založená na buňkách CAR-T, se ukazují jako velmi slibné v onkologii a autoimunitních onemocněních, zatímco terapie založené na geneticky modifikovaných kmenových buňkách lze účinně použít k řešení základní příčiny vzácných genetických onemocnění. Pochopení složitosti konvencí pojmenování může být matoucí, ale je nezbytné pro efektivní navigaci na cestě vývoje k uvedení těchto pokročilých terapií na trh.
Louis Cicchini
Ředitel pro vědecké záležitosti, Buněčnou a genovou terapii ve společnosti Cencora
Regulační rozdíly
Navzdory snahám amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) a Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) o harmonizaci regulační politiky přetrvávají problémy. Buněčnou terapii FDA široce kategorizovala jako produkty, které "zahrnují buněčné imunoterapie, vakcíny proti rakovině a další typy autologních i alogenních buněk". 2 EMA klasifikuje léčivé přípravky pro somatickou buněčnou terapii jako ty, které obsahují živé buňky "používané k léčbě, diagnostice nebo prevenci nemocí". 3 Podobně Americká společnost pro genovou a buněčnou terapii (ASGCT) dodává, že se jedná o "přenos určitého buněčného typu (typů) do člověka za účelem léčby nebo prevence nemoci".4
Společně tyto definice naznačují, že existuje rozdíl mezi dobře definovaným produktem buněčné terapie a komplexní a variabilní tkáňovou terapií nebo transplantací orgánů, která se skládá z mnoha nedefinovaných typů buněk a strukturálních tkáňových prvků. Regulátoři tento rozdíl rozšířili: pokyny FDA zdůrazňují potřebu definovaného složení, včetně identifikace a charakterizace buněčné populace, čistoty, účinnosti a životaschopnosti,5 [5] a EMA specifikuje, že "buněčná směs musí být charakterizována a její složení kontrolováno".6
Navzdory rozdílům v jazyku pokynů se regulátoři shodují na rozdílu mezi léčivými přípravky pro pokročilou buněčnou terapii a jinými terapiemi založenými na transplantaci kvůli rozdílům v jejich biologické povaze a terapeutickém mechanismu.
Výroba a zamýšlené použití
Podobně klíčový rozdíl mezi buněčnými terapiemi a podobnými produkty na bázi tkání, jako je alogenní transplantace krvetvorných kmenových buněk (HSCT), spočívá v nuancích výrobního procesu i zamýšleného použití. EMA například uvádí, že buňky "by neměly [be] být určeny k použití pro stejnou základní funkci (funkce) u příjemce a dárce"3 a měly by "obsahovat upravené buňky nebo tkáně nebo se z nich skládat"7 a musí projít podstatnou manipulací a/nebo mít jinou základní funkci jako výchozí materiál.
Názor FDA je do značné míry shodný v tom, že biologické léky na bázi buněk musí být více než minimálně manipulovány a musí být určeny pro nehomologní aplikace. 8 Zaměření jak na zamýšlené použití, tak na výrobu (manipulaci) zde vylučuje transplantace orgánů a produkty HSCT určené k rekonstituci kostní dřeně ze způsobilosti ke klasifikaci.
Mezioborové inovace
Další nuance týkající se složení léčivého přípravku je pozorována, když jsou nosiče nebo matrice nezbytné pro vývoj funkčního léčivého přípravku na bázi buněk nebo uměle vytvořeného tkáňového léčivého přípravku. Aliance pro regenerativní medicínu (ARM) zdůrazňuje význam nosičů a matric při zvyšování terapeutického potenciálu buněčných terapií, protože tyto složky mohou poskytovat strukturální podporu, podporovat buněčnou vazbu a usnadňovat regeneraci tkání. 9 Z hlediska klasifikace FDA upřesňuje, že přípravky, které kombinují buňky s nosiči nebo matricemi, jsou kombinovanými přípravky, které se případně řídí jak směrnicemi CBER, tak CDER.10
Podobně může EMA klasifikovat tyto produkty jako multidisciplinární produkty tkáňového inženýrství v rámci ATMP.6
V obou případech je nutné mít podrobnou charakterizaci jak buněčné složky, tak nosiče/matrice, včetně biokompatibility, mechanických vlastností a degradačních profilů.
Dekódovací konvence pojmenování v ex vivo genové terapii
Nakonec je zajímavé si všimnout rozdílu v konvenci pojmenování oboru pro genově modifikované buněčné terapie. Například buněčné imunoterapie, jako je CAR-T, se běžně označují jednoduše jako buněčná terapie,11 nicméně genově korigované terapie hematopoetickými kmenovými buňkami jsou často označovány jako genová terapie.12 To může způsobit zmatek, protože v obou případech se jedná o genově modifikované buněčné terapie, známé také jako genové terapie ex vivo. Důvod nesrovnalostí v konvenci pojmenování spočívá v zaměření terapeutické intervence: genetická modifikace buněčných imunoterapií je určena ke zvýšení funkčnosti buněk, zatímco primárním cílem genetické modifikace v terapiích založených na kmenových buňkách je sloužit jako prostředek pro dodání terapeutického nebo korekčního genu.
Zatímco oba přístupy jsou ve skutečnosti genově modifikovanými buněčnými terapiemi, buněčné imunoterapie mohou být jednoduše označovány jako "buněčná terapie" kvůli zaměření na imunitní funkci buněčné složky, zatímco genově modifikované buněčné terapie založené na kmenových buňkách se nazývají "genová terapie" kvůli důrazu na genetickou korekci.
Měnící se paradigmata
Vyvíjející se prostředí buněčné terapie znamená posun v léčebných přístupech a ukazuje všestrannost a potenciál intervencí na bázi buněk. Každý léčivý přípravek nebo kandidát je skutečně jedinečný a s tím, jak se buněčná terapie stává více interdisciplinární, porozumění jasným rozdílům zajišťuje strukturovanou cestu pro vývoj, hodnocení a komercializaci. Promyšlené použití standardní konvence pojmenování podpoří jasnost a konzistenci v této složité a inovativní oblasti.
Společnost Cencora doporučuje čtenářům, aby si prostudovali zde uvedené odkazy a všechny dostupné informace týkající se zde uvedených témat a aby se při rozhodování v této souvislosti spoléhali na své vlastní zkušenosti a odborné znalosti, protože článek může obsahovat marketingová prohlášení a nepředstavuje právní poradenství.
Citace
1. J.-J. Lefrère a P. Berche, "La thérapeutique du docteur Brown-Séquard", Histoire de la médecine, roč. 71, č. 2, s. 69-75, 2010.
2. Úřad pro kontrolu potravin a léčiv USA, "Cellular & Gene Therapy Products", 20, 3, 2023. Přístup 7. listopadu 2024. K dispozici online na adrese: https://www.fda.gov/vaccines-blood-biologics/cellular-gene-therapy-products
3. Evropská agentura pro léčivé přípravky, "Léčivé přípravky pro moderní terapii: Přehled", Evropská agentura pro léčivé přípravky. Přístup 7. listopadu 2024. K dispozici online na adrese: https://www.ema.europa.eu/en/human-regulatory-overview/advanced-therapy-medicinal-products-overview
4. Americká společnost pro genovou a buněčnou terapii, "Základy buněčné terapie", 18 12 2023. Přístup 7. listopadu 2024. K dispozici online na adrese: https://patienteducation.asgct.org/gene-therapy-101/cell-therapy-basics
5. U.S. Food and Drug Administration, "Pokyny pro průmysl: Testy účinnosti pro produkty buněčné a genové terapie", 01 2011. Přístup 7. listopadu 2024. K dispozici online na adrese: https://www.fda.gov/files/vaccines,%20blood%20%26%20biologics/published/Final-Guidance-for-Industry--Potency-Tests-for-Cellular-and-Gene-Therapy-Products.pdf
6. Evropská agentura pro léčivé přípravky, "Obecné zásady pro léčivé přípravky na bázi lidských buněk", Evropská agentura pro léčivé přípravky, 09 01 2008. [Online]. Přístup 7. listopadu 2024. K dispozici online na adrese: https://www.ema.europa.eu/en/documents/scientific-guideline/guideline-human-cell-based-medicinal-products_en.pdf
7. Evropská agentura pro léčivé přípravky, "Diskusní dokument o klasifikaci léčivých přípravků pro moderní terapii", 21 05 2015. Přístup 7. listopadu 2024. K dispozici online na adrese: https://www.ema.europa.eu/en/documents/scientific-guideline/reflection-paper-classification-advanced-therapy-medicinal-products_en.pdf-0
8. C. Iglesias-Lopez, A. Agusti, M. Obach a A. Vallano, "Regulační rámec pro léčivé přípravky pro moderní terapii v Evropě a Spojených státech", Frontiers in Pharmacology, sv. 10, č. 2019, 2019.
9. Aliance pro regenerativní medicínu, "Tkáňové inženýrství a terapie: Postřehy z vědeckého workshopu", 06 09 2023. Přístup 7. listopadu 2024. K dispozici online na adrese: http://alliancerm.org/wp-content/uploads/2024/02/20240215-ARM-Tissue-Engineering-White-Paper.pdf
10. U.S. Food and Drug Administration, "Pokyny pro průmysl: Současná správná tkáňová praxe (CGTP) a další požadavky na výrobce lidských buněk, tkání a buněčných a tkáňových produktů (HCT/PS)", 12 2011. Přístup 7. listopadu 2024. K dispozici online na adrese: https://www.fda.gov/media/82724/download
11. C. June, R. O'Connor, O. Kawalekar, S. Ghassemi a M. Milone, "CAR T buněčná imunoterapie pro lidskou rakovinu", Science, sv. 359, č. 6382, str. 1361-1365, 2018.
12. K. High a M. Roncarolo, "Genová terapie", The New England Journal of Medicine, sv. 381, č. 5, s. 455-464, 2019.
Cencora.com poskytuje automatické překlady, které pomáhají při čtení webových stránek v jiných jazycích než v angličtině. U těchto překladů jsme vynaložili značné úsilí k zajištění jejich přesného znění, nicméně žádný automatizovaný překlad není dokonalý ani není určen k tomu, aby nahradil osobu překladatele. Tyto překlady jsou poskytovány jako služba uživatelům stránek Cencora.com a jsou poskytovány „tak, jak jsou“. Není poskytována žádná záruka jakéhokoli druhu, ani výslovná, ani předpokládaná, ohledně přesnosti, spolehlivosti nebo správnosti jakéhokoli z těchto překladů z angličtiny do jiného jazyka. Některý obsah (například obrázky, videa, Flash atd.) nemusí být přesně přeložen kvůli omezeným možnostem překladatelského softwaru.
Jakékoli nesrovnalosti nebo rozdíly vzniklé při překladu tohoto obsahu z angličtiny do jiného jazyka nejsou závazné a nemají žádný právní účinek pro dodržování předpisů, vymáhání nebo jakýkoli jiný účel. Pokud zjistíte nějaké chyby, kontaktujte nás. Pokud budete mít jakékoli dotazy týkající se přesnosti informací obsažených v těchto překladech, podívejte se na anglickou verzi stránky.